je mi záhadou, proč si vždycky při sprchování mimovolně v duchu říkám:
Život je krásný, život je těžký,
nemilosrdné hodiny,
dlouhá údolí, vysoké sněžky,
jsme vlastně všichni hrdiny,
my, kteří jdeme pěšky...
Asi si ji budu muset přečít celou o čem vlastně je, že ji mám pořád v hlavě..
a proč zrovna vždycky ve vaně? :-)))
